Jak přežít výbuch atomové bomby?

Výbuch jaderné bomby předznamenává konec civilizace, ovšem i po jaderném výbuchu lze přežít! Jak přežít výbuch atomové bomby? Jak přežít jadernou katastrofu?

Země disponující jadernými zbraněmi
Spojené státy americké, Ruská federace (? – Ruské jaderné zbraně), Francie, Velká Británie, Čína, Severní Korea, Indie, Pákistán, Írán, Izrael.

Nebezpečí jaderných zbraní
Po výbuchu jaderné zbraně nastane gama záření, což je elektromagnetické záření, které má narušuje buňky živých organismů a způsobuje jejich rozpad. Velkým nebezpečím je světelný záblesk – tepelná vlna. V epicentru výbuchu je obrovská teplota, dokonce vyšší než je teplota povrchu Slunce! V malé vzdálenosti epicentra se vlivem tepelného záření vypaří nejen člověk, ale i ta nejkvalitnější silnice či beton. Na kilometrové vzdálenosti dojde k zapálení hořlavých předmětů – auta, budovy… Ve vzdálenosti desítkách kilometrů dojde u lidí a zvířat k oslepnutí – spálí se sítnice v oku. Od epicentra se rychle začne šířit rázová vlna, která zapříčiní zhroucení budov atd. Elektromagnetický impuls zapříčiní výpadek elektrického proudu, a to až tisíce kilometrů daleko. Dojde ke zničení i u vypnutých přístrojů, autům se poškodí zapalování atd. Dojde k ionizace atmosféry – přerušení nebo intenzivního rušení rádiové komunikace, nebude fungovat mobilní síť, mnoho družic se zničí… Od epicentra se bude šířit zemětřesení. Na vzdálenost až tisíců kilometrů! V případě výbuchu pod vodní hladinou nastane tsunami, která zničí plavidla. Pak nastane radioaktivní spad – dojde k jadernému zamoření (vzniknou radioizotopy), což bude mít za následek kontaminaci vody a zemědělských produktů. Velmi nebezpečné jsou izotopy jódu, kobaltu a uhlíku. Nastanou změny ve stratosféře. Silné pumy (vodíkové a lithiové) mohou poškodit ozónovou vrstvu a změnit vzdušné proudy v atmosféře Země! Nastane prudké ochlazení, které může vést k poklesu teplot i na -40°C. Této fázi se říká nukleární zima. Velkým nebezpečím jsou i psychologické efekty přeživších lidí. Po výbuchu nastává chaos, všude jsou zranění a hromada mrvol… Přeživší trpí posttraumatickými syndromy, protože nastane rozklad společenského systému.

Nejsilnější atomová zbraň všech dob
Nejsilnější atomovou zbraň všech dob vyrobil a odpálil Sovětský svaz (SSSR). Termonukleární puma přezdívaná Car-bomba explodovala 30. října 1961 v 11:32 hodin moskevského času ve výšce 4000 m nad sibiřským ostrovem Novaja Zemlja. Puma vážila 25 tun. Atomový hřib s průměrem 40 a výškou 60 km pronikl až do spodní části termosféry Země. Tato puma svou silou odpovídala 57 megatunám TNT. Byla 1400x silnější než obě jaderné bomby svržené na Japonsko koncem 2. světové války. Tlaková vlna naprosto zničila vesnici Severnyj, která byla vzdálená 55 kilometrů od centra výbuchu. Vesnice byla samozřejmě evakuována. Vzdušné víry velmi významně ohrožovaly i v tu chvíli 40 kilometrů vzdálený bombardér Tu-95, který pumu svrhl.

Jak přežít výbuch atomové bomby
Šance přežít jadernou válku rozhodně existuje. Přežít mohou nejen lidé, ale i organismy, které jsou odolné do té míry, že atomový výbuch nemůže zničit jejich populaci. Například švábi dokáží odolávat velkému jaderného záření. Švábi prokazatelně při výbuchu atomové bomby v Hirošimě 300 metrů od epicentra přežili! Globální jadernou válku jsou schopni přežít i štíři, ramenonožci (korýši) a octomilky.

Nejdůležitější je samozřejmě přežití člověka. Po výbuchu jaderné bomby neopouštějte domov a vyhledejte úkryt přímo v domě (ideální sklep). Pamatujte, že tím, že utečete, nic nezískáte! Opuštěním domova byste se vystavili ještě většímu nebezpečí. Radioaktivní spad, který bezprostředně následuje po nukleárním výbuchu, je velmi nebezpečný. Dům nabízí velkou ochranu. Myslete na to, že vlézt do hromadného krytu se stovkami lidí je jasná cesta do záhuby! Pokud se ocitnete v epicentru, nic vám nepomůže – bude spáleni ve vteřině. Pokud se budete nacházet dál epicentra, počítejte s radioaktivní dávkou, kterou můžete být zasaženi. Jak silnou dávku dostanete závisí na mnoha okolnostech:

– na době, kdy se ocitnete venku,
– jak daleko se budete nacházet od místa výbuchu,
– době, než doběhnete do úkrytu,
– na intenzitě zastínění, kterou vám při pobytu mimo úkryt poskytne vnější prostředí.

Velmi důležité je mít dostatek trvanlivého jídla a vodu (PET lahve). Toto jídlo by mělo být uloženo někde ve sklepě v uzavřených plastových a nebo kovových sudech. Důležité je mít zdroj světla – ideální na solární dobíjení. Velmi důležitá je i pořádně vybavená lékárnička – léky na bolest (Ibalgin, Atalargin…), horečku (Parlen…), nachlazení, kašel, průjem apod. Dobré je mít i nahrádní antibiotika. Součástí lékárničky by mělo být dostatek obvazů, náplatí a dezinfeční prostředky (Septonex apod.). Nezapomínejte ani na sebeobranu. Před případnými útočníky mějte po ruce útočný nůž, mačetu či palnou zbraň. Dobrá je dvouhlavňová perkusní zbraň, která je volně prodejná od 18 let. Dobrá je i silná kuš. Kuší si můžete ulovit i zvěř (v dalších letech po nukleární válce). Pořiďte si malé rádio a dostatek náhradních baterií. Poslouchejte instrukce v rádiu: co, jak a kdy dělat. Vhodné je také mít plynovou masku s náhradními filtry a protichemický ochranný oblek. Koupíte v armyshopech za „pár korun“. Maska vás ochrání před radioaktivním prachem. Ideální je také mít měřič radiace (dozimetr), to ale není nic levného, ceny se pohybují od 5 000 Kč. Mějte tyto věci na skladě již dnes! Pokud je nemáte, začněte s jejich nakupováním.

Dávky v mSv
100: (100 mSv = 100 000 mikroSievert) roční dávka – zvýšené riziko rakoviny.
250: Limitní dávka pro záchranáře.
400: Maximální úroveň zjištěná ve Fukušimě za jednu hodinu.
500: Celoživotně zvýšené rakoviny, mírné následky, snížení počtu krevních buněk, návrat k normálu za pár dní.
1 000: Dočasná nemoc z ozáření, ne však smrtelná. Nastává zvracení, nízký počet krevních buněk. Jedná se o hodinovou dávku v povrchové vodě na reaktoru č. 2 ve Fukušimě.
2 000: Těžká radiační otrava, zvracení, uzdravení je pravděpodobné.
4 000: Extrémně těžká dávka – přežití je možné s pouze s okamžitou léčbou.
5 000: Extrémně těžká dávka, vysoká možnost úmrtí.
6 000: Obvykle smrtelná dávka.
10 000: Jednoznačně smrtelná dávka.
20 000: Přesně zaměřená dávka používaná při léčbě rakoviny.
30 000: Nevyhnutelná smrt do 2 – 3 týdnů.
50 000: Desetiminutové vystavení rozpadlému černobylskému jádru po roztavení.
100 000: Okamžité těžké zvracení a kóma, smrt do pár hodin.